necessary a possible + machine-gun (5)

level_line
useful_line

nebudu tvrdit, že přídavná jména necessary a possible není třeba znát ani že se v současné angličtině nevyskytují, to bych kecal. budu ale tvrdit, že pokud českým studentům dovolíte je používat kdykoli se jim zlíbí, uzavřete jim cestu k celé řadě dalších užitečných gramatik, jež zase (in turn) odemykají přístup k jiným podobným gramatikám. jinými slovy, necessary a possible jsou ony příslovečné žáby na prameni, které je třeba stůj co stůj z jejich piedestalu aspoň o kousek odsunout

do angličtiny se totiž mnohé obraty, v nichž čeština použije slova jako třeba, nutné nebo možné (a také doprovodné “jde/šlo/půjde”, které většina čechů také překládá pomocí “possible”), dají jednoduše překládat pomocí have to (nebo need to), případně can (či could), často ve spojení s trpným rodem

this idea needs to be explained
it could be done much better

hlavou vám při čtení těchto řádků určitě blesknulo, že to dá přece rozum:

tato myšlenka potřebuje být lépe vysvětlena
mohlo by to být uděláno mnohem líp

rozum ale nepracuje vždy jak by měl. ne každá struktura, kterou známe, se v češtině skutečně používá. výše uvedené věty bychom dle mého soudu použili málokdy, spíše bychom řekli

je třeba to vysvětlit nějak líp
šlo by to udělat daleko líp

pokud vám není jasné proč takovým samozřejmostem obětuju tolik pixelů, tak proto, že nejčastější překlady českých studentů zní takto

it is necessary to explain this idea
it is possible to do it better

a i když jsou obě věty gramaticky zcela v pořádku, vršení těchto dvou přídavných jmen je pro posluchače či čtenáře únavné, stejně jako repetice jakýchkoli dalších spojení, jimiž je angličtina českých studentů prostoupena

I must say it was a big surprise for me because…
for example I think it is very hard for me because…
I can say maybe it is possible that it is truth, yes?
but it was a very big problem for us because…
for you it is maybe very easy yes, but for me no
it was really a very terrible situation for me

očekáváte li na tomto místě poučku, která vám objasní jak tomuto problému nejlépe čelit, nabídnu vám ji: převádějte si české věty s nutné / třeba / jde / možné na méně používané obraty s muset / moci etc. a ty pak překládejte doslova do angličtiny. tento proces se vám brzy zautomatizuje natolik, že zapomenete, že vám v hlavě vůbec probíhá

je nutné, aby se to ohlásilo dnes … musí to být ohlášeno dnes … it has/needs to be reported today
ten komín nejde strhnout … ten komín nemůže být strhnut … the chimney can’t be torn down

mimochodem, pokud jste nabyli dojmu, že výše uvedené “it could be done” by se mělo překládat spíše jako “šlo to udělat”, pak vězte, že nikoli

it can be done … jde to udělat
it could be done … šlo by to udělat
it could have been done … šlo to udělat (ale neudělalo se to)

zvláštními případy jsou spojení jak je možné, že… (neboli “jak to, že” … ~~how is it possible~~ that you remember so many jokes), překvapené semi-zvolání to snad není možné, že… (~~it’s not possible~~ that he left you) a také obrat je potřeba (aby…), které se nepřekládá doslova ~~it’s needed that~~ (i když chrabrý pokus o trpný rod je třeba ocenit)

How come you’re not gonna see Ella over break? You’ve got two weeks off.

Jak to že se v průběhu té dovolené s Ellou neuvidíš? Vždyť máš dva týdny volna.

I can’t believe I never heard of this place. They should advertise or something.

Jak je možné, že jsem o tady tom obchodu nikdy neslyšel? Měli by mít reklamu nebo něco.

No problem, if you happen to know where the hotel is. But if you don’t, you need to be told these things.

To není problém, pokud náhodou víte, kde ten hotel je. Ale pokud ne, tak je třeba aby vám tyhle věci někdo řekl.

division_line
existují i další možnosti, jak tato spojení překládat (například “there was no telling if… nešlo nijak poznat jestli…“), ale v tuto chvíli bych uvedl jen dvě z nich, které považuju za podstatné.

a) sloveso take ve významu “je třeba / chce to” (it takes a lot of courage to stand up to your boss), s přidanou hodnotou českého “stačí” pro spojení jako “all it takes is…”

It takes a big man to admit a mistake, and believe me, I made a big mistake.

Přiznat chybu, to dokáže jen pořádný chlap, a věř mě, já jsem udělal pořádnou chybu.

This isn’t like driving a car, it takes practice and concentration.

Tohle není jako řídit auto, chce to cvik a koncentraci.

I wish I was a dog. All it takes is a little toy to make him happy.

Škoda, že nejsem pes. Tomu stačí malá hračka a je spokojený.

b) strukturu there is … to do pro všeobecnou potřebu (ale co je zajímavé, v jiných situacích také možnost) něco provádět

There’s seven more towns to check out so we’d better hurry up.

Musíme ještě omrknout sedm dalších měst, takže si radši pospěšme.

There were farms and houses and nice little towns to look at.

Dalo se tam dívat na hezké farmy a malé městečka.

posledním (a přitom možná nejdůležitějším) zvláštním případem, jemuž zde věnujeme zmínku, je spojení there is a way to…, kterému v češtině odpovídá nejenom “existuje způsob jak…”

~~one/some way exists how to~~

ale i nějak jde / je možné. často na něj narazíte ve spojení s must, v otázkách, a je třeba abyste si dávali pozor (you need to make sure) a po way nepoužívali how (there must be a way ~~how~~ to find out)

We can’t just give up on our house. There’s got to be a way to get these guys out of there.

Nesmíme to s tím naším domem jen tak vzdát. Určitě nějak jde odtamtud ty chlápky dostat.

Well, chalk this one up to carelessness on my part. Luckily, there’s a way to set everything right.

No, tak tohle připiš na vrub mé neopatrnosti. Naštěstí existuje způsob, jak to všechno zase napravit.

Is there a way to get out of the dungeon without using the key?

Jde se z téhle hladomorny nějak dostat, aniž by se použil klíč?

občas se použití slov possible a necessary nejde příliš vyhnout

I would like to introduce the woman who is making this all possible.

Ráda bych představila ženu, díky které je tohle všechno možné.

I really appreciate what you’re trying to do here, but it’s not necessary. I’m a pretty happy person.

Fakt oceňuju o co se tady snažíte, ale není to potřeba. Jsem docela spokojený člověk.

pamatujte ale, že budete li se (minimálně v hodinách angličtiny) snažit slovům ~~possible~~ a ~~necessary~~ vyhýbat, pak si tímto pilujete a procvičujete jiné důležité schopnosti a znalosti. (opět zde předpokládám, že nejste typ studenta, jež vystavuje na odiv svůj “já se hlavně potřebuju nějak domluvit, je jedno jak” postoj k studiu cizího jazyka.)
division_line

machine-gun test (5)

v závěrečných hodinách letošního ročníku jsem několikrát uvedl přímočarý překladový test, pracovně nazvaný machine-gun test, tedy kulometný test. princip je primitivní: poměrně rychle ze sebe vysypu jedenáct kraťoučkých českých větiček* a studenti mají akorát tak čas si v hrobovém tichu rychle psát jejich anglické překlady. pokud je překlad ihned nenapadne, je jasné, že by je nenapadnul ani v reálné situaci, a že jej tedy, for all intents and purposes, neznají. studentům ovšem překládání šlo překvapivě dobře. když jsem jim pak na úplný závěr ročníku předložil kompletní seznam všech vět a nechal je se v nich nimrat, jen málokdy zaváhali. a jak si se stejnými kousky poradíte vy?

——————

&#187 až příští týden
&#187 nepřibližuj se ke mně
&#187 hnedka to ze mě sundej
&#187 nezemřeme a vy taky ne
&#187 my čtyři jsme došli až na vrch
&#187 ještě že to věděl
&#187 odteďka budu hodný
&#187 TO jsem neřekl (řekl jsem něco jiného)
&#187 z toho telefonu skoro nevolám
&#187 radši na ty zkoušky jdi
&#187 to taky ne

——————

go ahead, put your knowledge to the test

——————

* každá věta (či obrat) je založena na jednom–nebo ještě častěji dvou–problematických jevech. obvykle vycházím z užitečných obratů nacházejících se v dříve probraných textech; obratů, kterým jsme v době původního procházení textu z toho či onoho důvodu nevěnovali dost pozornosti

BoE: Intro

PODROBNĚJŠÍ INFORMACE O KNIZE NAJDETE ZDE

JAKÉ ZÁKLADNÍ ZNALOSTI MUSÍM MÍT, ABYCH SE MOHL PUSTIT DO BoE?

Přinejmenším byste za sebou měli mít něco ve smyslu školní výuky nebo symbolické doby strávené v kurzu. Budu předpokládat, že ani jedno nevedlo k žádným výsledkům, ale když nic jiného, alespoň jste si uvědomili, že naučit se anglicky nebude žádná legrace. To by pro začátek mělo stačit. Znalosti jsou jen jedním předpokladem a nikoli tím nejdůležitějším. Klíčová je ochota přistupovat ke studiu se správnou směsí pokory a sebedůvěry.

MÁM ZA SEBOU PRVNÍ PŮLHODINKU NAD UČEBNICÍ A TOČÍ SE MI HLAVA. JE TOHLE STEJNÝ JAZYK, KTERÝ JSEM SE UČILA NA STŘEDNÍ ŠKOLE A PO KURSECH?

Ne, není. Tohle je angličtina. Tamto je prasopes. A váš stav se odborně nazývá post-traumatic stress disorder, dříve poetičtěji shellshock. Nenechte se odradit obrovským množstvím neznámých obratů a gramatik, na které budete zpočátku narážet na každém řádku. Bude líp, skutečně bude, akorát ne hned a ne brzo. Postupem času zjistíte, že těmito obraty a gramatikami je prolezlá celá kniha. (Roztočte za ocas kočku a trefíte otázku na podmět, účelovou větu nebo předpřítomný průběhový čas.)

Každý těžce vstřebaný obrat se vám v budoucnu mnohonásobně vyplatí. Při čtení dvacátého příběhu se již nebudete na každém řádku třikrát zastavovat a dohledávat významy. Spíše si budete lámat hlavu tím, jakým jazykem jste se to dosud v zahraničí dorozumívali.

Nechci ve vás ovšem vyvolávat falešné naděje, proto raději počítejte s tím, že první týdny či měsíce studia budou náročné a vaše psychika se z nich bude zotavovat jen pomalu a těžce. Nemám pro vás v tuto chvíli lepší radu než hang in there, tedy vydržte.

NO JÁ JSEM KDESI VIDĚL SEZNAM 500 NEJPOUŽÍVANĚJŠÍCH SLOV V ANGLIČTINĚ A ŘÍKALI TAM, ŽE SE S NIMA ČLOVĚK UŽ DOMLUVÍ.

Pokud pro vás “domluvit se” reprezentuje angličtinu na úrovni hraběte Joe Camela, pak předpokládám, že ano. “Nějak se domluvit” je mnohdy skutečně dostačující. Předmětem našeho zájmu však není upadající jazyk typu francouzštiny či ruštiny ani nafouklá bublina v podobě čínštiny, nic proti nim.

Celá řada lidí některý z těchto jazyků dočasně potřebuje za obchodními či osobními účely a v takovém případě je zcela namístě naučit se – z čistě utilitárních pohnutek – základní fráze a potřebnou slovní zásobu. To také bohatě stačí. Konec spolupráce s čínským obchodním partnerem (jež nastává současně s dokopírováním vašeho know-how) či rozchod s milým od Seiny s okamžitou platností odsouvají vaši potřebu daný jazyk lépe zvládnout.

Angličtina je jiný případ – je to lingua franca současného světa, bude jí ještě dlouho potom co se poslední Francouz naučí vyslovovat ‘h’, a vzdělaný člověk by jí měl vládnout na solidní úrovni.

PODÍVEJ, MÁM TADY TEĎ NABÍDKU, ŽE BYCH JAKOŽE DĚLAL OBCHODNÍHO ZÁSTUPCE JEDNÉ TAKOVÉ FIRMY. AKORÁT CHTĚJÍ ANGLIČTINU, NÉ. TAK SE BĚHEM MĚSÍCE MÁM NAUČIT ANGLICKY, ABYCH PRÝ BYL SCHOPNÝ NĚJAK KONVERZOVAT A VÉST OBCHODNÍ JEDNÁNÍ NEBO CO. KDYSI JSEM SE NA ŠKOLE UČIL RUSKY A COSI ŤÁPNU AJ NĚMECKY, ALE ANGLIČTINU JSEM NIKDY NEDĚLAL, ZNÁM AKORÁT JAKÉSI TO HELOU A TAK. MÁM SI KOUPIT TUHLE KNÍŽKU?

Ne.

PARÁDA, KONEČNĚ VYSVĚTLENÁ SOUSLEDNOST ČASOVÁ. TO JSEM PŘESNĚ POTŘEBOVALA. A TAKY VEDLEJŠÍ VĚTY! A PODMÍNKY! PŘEDPŘÍTOMNÝ ČAS! JSEM V SEDMÉM NEBI! APROPOS, JAK SE TO ŘEKNE ANGLICKY, BÝT V SEDMÉM NEBI?

S výjimkou občasného sledování české fotbalové ligy jsem se v životě nenudil tak jako při sepisování výše zmíněných kapitol. Dovolím si předpokládat, že ještě víc se člověk musí nudit při jejich čtení. Samotné názvy působí jistě magicky a nejeden z vás v sobě má zakódovanou představu, že právě důkladné pochopení těchto nechvalně známých gramatických principů mu otevře bránu k dokonalé angličtině. Ve skutečnosti žádná vytoužená hej-rup gramatická kapitolka neexistuje – dotyčnou bránu otevírají spíše tisíce drobných pouček a souvislostí.

Zmíněné kapitoly se dost dobře vynechat nedaly, to se rozumí samo sebou (takového slona v obýváku bych si nelajznul). Pokud má ovšem tato kniha pasáže, které nemá cenu číst více než jednou, pak jsou to právě tyhle. Jediné co v nich stojí za opakované pročítání jsou doprovodné příkladové věty. Při jejich výběru a dotváření jsem také vynaložil mimořádné úsilí, aby jinak nudyplný výklad byl okořeněn aspoň malým odleskem krásy. (Sedmé nebe nechte sedmým nebem, teď před sebou máte akutnější problémy.)

ŽÁDNÉ POŘÁDNÉ LEKCE, SAMÉ STŘÍPKY INFORMACÍ, NEJVÍC MÍSTA ZABÍRAJÍ JAKÉSI DLOUHATÁNSKÉ PŘÍKLADOVÉ VĚTY. JAK SE Z TOHODLE ZMATKU MÁM NĚCO NAUČIT?

Bylo by hezké, kdyby vysvětlení anglické gramatiky šlo spoutat do přesně dané posloupnosti. Stejně hezké by bylo, kdyby takovéto vysvětlení bylo k nějakému užitku. Ve skutečnosti se každý jazyk používá chaoticky, bez ladu a skladu, a v tomto smyslu se vzpírá snahám o systemizaci.

Při rozhovoru s rodilým mluvčím nebudete používat jednotlivé gramatické jevy v pořadí jak jste je probírali v hodinách (první větu v přítomném čase, druhou v průběhovém, pak ze tři otázky, dvě věty v budoucím čase, jednu s will a jednu s be going to, jeden až dva trpné rody etc.).

Naopak, v každou danou chvíli musíte mít na špičce jazyka všechny dostupné znalosti, pamatovat na veškeré souvislosti, a při tom všem si ještě musíte dávat bedlivý pozor na klasické chyby. Stejnými stezkami se ubírá i můj výklad. To že na první pohled působí chaoticky neznamená, že se neřídí určitým underlying order.

JSEM OFICIÁLNĚ POBOUŘENA. JAKTOŽE SE V PŘÍKLADOVÝCH VĚTÁCH OBJEVUJÍ JEVY, NA KTERÉ JEŠTĚ NEJSEM Z GRAMATICKÉHO VÝKLADU PŘIPRAVENA?

Spoléhám na vaši inteligenci a přirozenou zvídavost. Některé věci se naučíte z gramatických výkladů, jiné z poznámek k příběhům, ještě jiné při testech a nejednou si nějaký jev či obrat nejlépe přiblížíte právě skrze příkladovou větu, odkud na vás krystalicky jasně vyjukne bez potřeby doprovodného teoretického pojednání.

JÁ TŘEBA SLOVA A OBRATY, KTERÉ JSOU ZDE NA ČERNÉ LISTINĚ (POSSIBLE / NECESSARY / MUST / IN MY OPINION / IT’S A PITY / FOR ME / WHAT ABOUT / PREFER / TOPIC / ADVANTAGE / WOULD LIKE TO KNOW / CONTINUE / FORCE / BECAUSE OF / IN ORDER TO) SLÝCHÁM A VÍDÁM VŠUDE

Tato slova a spojení plní funkci žáby na prameni – mají schopnost se v mysli studenta rozprostřít nad rozlehlou lexikální oblastí a nepřipustit do ní další, často přesnější, alternativy a varianty. Z tohoto důvodu se k nim stavím odmítavě a snažím se je spíše upozadit.

V souvislosti s obraty uvedenými v dotazu uvedu příklady některých zásadních odstrčených obratů: keep / had better / would rather / need to / why don’t I / wonder. A zde máte konkrétní věty, které myslím dobře ilustrují důvody, proč je tohoto mého snažení zapotřebí

~~I want that you continue to try~~ / I want you to keep trying
~~you must say me the true or you will see~~ / you’d better tell me the truth
~~in my opinion it isn’t important for us they win~~ / I don’t think we need them to win
~~it is necessary to mend the car til Friday~~ / the car has to be repaired by Friday
~~it isn’t possible to build there a bank~~ / a bank can’t be built there
~~it’s a big pity I also cannot play this game~~ / I wish I could play this game, too
~~what about I ring you this evening?~~ / why don’t I give you a call tonight?
~~I would like to know what did they force her to tell~~ / I wonder what they made her say
~~do you prefer to explain me it, instead your mother?~~ / would you rather explain it to me than to your mother?
~~the fridge must work more than is necessary because of hot food which you maybe give inside~~ / putting hot food in your fridge makes it work harder than it necessarily has to
~~I will give the food away in order not to jak se řekne zkazit~~ / I’d better put the food away so that it doesn’t go bad

Nejde tedy vůbec o to, že byste výše zmíněná – a mnou průběžně zatracovaná – slova měli s konečnou platností vyřadit ze slovní zásoby. Pokud se vám ale octnou na jazyku (nebo pod prsty na klávesnici), rychle ještě zvažte alternativy. Často dospějete k závěru, že tyto jsou v daném kontextu přesnější.

PROČ NENÍ NIKDE ASPOŇ JEDNA VĚTA, KTERÁ BY ŠLA PŘELOŽIT NĚJAK JEDNODUŠE?

Co by tady dělala? Nekupujete si doufám tuto učebnici proto, abyste v ní četli texty jako je ten následující

We have got a very nice kitchen in our house. My mother likes to cook in the kitchen and my father likes it because his favorite table is there. It is a very nice table, but I think it is also very expensive. My brother wants to have a TV set in the kitchen because he likes to watch TV during dinner. But we haven’t got enough money for a new TV set. Maybe we will buy a TV set next year and then my brother will not be so sad. (based on an actual text)

Že ne?

I mean, come on. What makes that a good text to learn from? Whoever wrote that and meant to use it to teach English needs to have their head examined. There’s nothing in it that’s worth learning from. It’s about a kitchen, for God’s sake. Are you seriously suggesting that this is what students want to read? How are teachers supposed to use this text? It’d kill me to have to work with it. It would also put my students in a coma. I’m not paid to bring people out of a coma. I don’t even know how it’s done. Man, what a piece of crap.

Zaslouží-li si něco místo na slunci, pak neskromně tvrdím, že je to druhý odstaveček, jež komentuje ten první, příšerný.

ALE TOMU PRVNÍMU JSEM ASPOŇ ROZUMĚL.

Aaaaaargh. Učit se z textů, které byste bez dalšího dokázali převyprávět, je jako sledovat fotbal ze záznamu. Byli byste opravdu ochotni platit za to, aby vás někdo testoval na planých bezobsažných větách bez chuti a zápachu?

na stole je talíř
máš rád svou maminku?
musíte být velmi unaveni

Opravdu se necítíte trapně, když vás někdo seriózně nutí do cvičení zaměřených na jednu gramatiku?

U každé věty zvolte PŘÍTOMNÝ nebo PŘÍTOMNÝ PRŮBĚHOVÝ čas:
My parents (not like) my new girlfriend. Frankly, I (not like) her, either. I wonder why I’m even dating that piece of white trash.
Your sister (cry). Would you please talk to her and tell her to go do it somewhere else? It’s really distracting.

Podobné zvrhlosti se každý den odehrávají v učebnách po celé zemi, z čehož každému inteligentnímu studentovi s trochou sebeúcty musí naskakovat kopřivka. Obzvláště pak při vědomí toho, že existují tisíce reálných problémů, které následkem toho nepřijdou na řadu. Čas neúprosně běží, mozkové buňky odumírají, a žár trvá, žár žár trvá.

NEJSOU ZDE UVEDENÉ ČLÁNKY MOC TĚŽKÉ PRO STUDENTY, KTEŘÍ JEŠTĚ ANGLIČTINOU PŘÍLIŠ NEVLÁDNOUT?

Jak se to vezme. Většina článků je natolik zhuštěna, že prodrat se jimi a vycucnout z nich všechny potřebné informace zabere hodně času. To má ovšem svůj důvod, který jsem zde objasnil již několikrát: proč se učit něco, co již znáte? Ano, ve třech odstavcích kteréhokoli zde uvedeného článku najdete víc užitečných obratů než v pěti regálech výukových materiálů v libovolném knihkupectví (výsledek oficiálního měření AVČR). Vy proti tomu protestujete?

METODU VÝUKY POUŽITOU V TÉTO KNIZE BYCH NAZVAL KOBERCOVÝM BOMBARDOVÁNÍM. NA STUDENTA SE ZE VŠECH SMĚRŮ VALÍ STÁLE STEJNÉ INFORMACE A JE VÍCEMÉNĚ NEMOŽNÉ SE NĚČEMU VYHNOUT. BYL TO ZÁMĚR?

Výstižný pojem, kobercové bombardování. Nemůžu tvrdit, že bych nelhal, kdybych prohlásil, že se s ním ne zcela ztotožňuju. (Translation: ztotožňuju se.) Každopádně platí, že účel světí prostředky. Účelem je, aby se vám potřebné obraty a pravidla dostaly pod kůži. Pokud splnění tohoto cíle vyžaduje, abyste se s některými z nich střetli na třech, dvanácti, či padesáti různých místech knihy, tak nechť.

JAK MÁM PŘISTUPOVAT K BOE JAKOŽTO ARTEFAKTU? UCTÍVAT A DOTÝKAT SE JEN V RUKAVICÍCH?

Heslem dne pro zacházení s BoE je přivlastnění. Tím nemyslím (násilné, protizákonné ani jiné) fyzické nabytí, nýbrž takovou práci s knihou, která vyústí v to, že se učebnice postupně pokryje vrstvou zvýraznění, značek a najdete-li místo, pak i poznámek. Ty vám (a jenom vám) v budoucnu umožní zaměřit se bez delšího listování na body, které jste si dříve vyhodnotili jako důležité pro svou angličtinu. Jak známo, člověku se mnohem lépe učí z papírů, které se vyznačují vlastním neopakovatelným designem (vzpomeňte na sešity dějepisu na střední škole: jo, to mám napsané někde vlevo nahoře a vedle toho mám červenou tečku).

DOKÁŽE STUDIUM Z KNIHY NAHRADIT SKUTEČNOU KONVERZACI? KONECKONCŮ VÝUKU HOVOROVÉ ANGLIČTINY SI KLADEŠ JAKO CÍL, NEPLETU-LI SE?

Úplně nahradit konverzaci studium z učebnice nedokáže. Ale jestli dokáže vylepšit konverzační schopnosti? To bezesporu. Ostatně samotná nezávazná konverzace (třebas i dlouhodobá) zase nedokáže úplně nahradit pilné studium. Tisíce českých au pair vracejících se po roce nepřetržitého konverzování z Británie by o tom mohly vyprávět. Stejně tak mladí muži po roce stráveném na stavbách v USA. U piva to ještě jde. Posaďte je ale ke klávesnici nebo jim zadejte jasné téma hovoru a sledujte krůpěje potu rašící na jejich čele.

Tyto dva způsoby studia – tedy práce s psaným slovem a interakce s reálným anglicky mluvícím světem – se v ideálním případě doplňují. Pro většinu z nás, kteří nemáme možnost s rodilými mluvčími běžně konverzovat, dodávám, že kombinace poctivého studia a častého poslechu (spíše angličtiny v sitcomech než ze zpravodajských kanálů) spolu s občasným pokusem si anglicky zkušebně pokonverzovat – nejde-li to jinak, pak klidně i sám se sebou – dělají divy. Obzvláště pokud sám se sebou konverzujete v narvané tramvaji.